 |
Padají stíny ale není kam se hnout
nedá se spát ani zapomenout
Mám pocit jako bych měl
duši z oceli
a že mé jizvy ani slunce nezcelí
Není kam jít i když by bylo na čase
Ještě není tma ale stmívá se
Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích
jako by za vším co je krásné
bylo něco co bolí
Přišel mi dopis - tak milý samý cit
Napsala prostě co měla na srdci
A já už ani nevím jestli ji poznám po hlase
Ještě není tma ale stmívá se
|
Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu
Šel podél řeky až k břehům oceánu
Padl jsem na dno světa
- níž než umím říct
a v lidských očích už nehledám vůbec nic
Jako by pravda byla vadou na kráse
Ještě není tma ale stmívá se
Přišel jsem na svět a zemřu aniž bych chtěl
Všem se zdá že se hýbám
jenže jako bych otupěl
Jen stojím a myšlenky mi běží buhvíkam
Už ani nevím pred čím sem utíkám
I modlitba mi zní jen jako vítr ve vlasech
Ještě není tma ale stmívá se
Robert Křesťan: "Ještě není tma"
CD RK & Druhá tráva: "Dylanovky" (2007)
|