 |
Padají stíny ale není kam se hnout nedá se spát ani zapomenout Mám pocit jako bych měl duši z oceli a že mé jizvy ani slunce nezcelí Není kam jít i když by bylo na čase Ještě není tma ale stmívá se Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích jako by za vším co je krásné bylo něco co bolí Přišel mi dopis - tak milý samý cit Napsala prostě co měla na srdci A já už ani nevím jestli ji poznám po hlase Ještě není tma ale stmívá se |
Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu
Šel podél řeky až k břehům oceánu Padl jsem na dno světa - níž než umím říct a v lidských očích už nehledám vůbec nic Jako by pravda byla vadou na kráse Ještě není tma ale stmívá se Přišel jsem na svět a zemřu aniž bych chtěl Všem se zdá že se hýbám jenže jako bych otupěl Jen stojím a myšlenky mi běží buhvíkam Už ani nevím pred čím sem utíkám I modlitba mi zní jen jako vítr ve vlasech Ještě není tma ale stmívá se Robert Křesťan: "Ještě není tma" CD RK & Druhá tráva: "Dylanovky" (2007) |
Použitá technika: Nikon D300 (+ battery-pack MB-D10) s objektivem AF-S DX Nikkor 16 - 85 mm f/3.5 - 5.6G IF-ED VR | ||
| Další --->> | ©2016 Milan Sýkora |