 |
Když přepadá mě tíseň
a když hledám odpověď
když všechny klíčky naděje
ve mně dusí slzy a sněť
někde hluboko se zvedá
slabý hlas co mocně zní
navzdor protivenství
a morálce zoufalství
Nerad obracím se zpátky
a měřím své pochybnosti
jako Kain se musím postavit
té lavině událostí
A v té hektické chvíli
vidím ruku věčných sil
v každém zrnku písku
v každé kapce již jsem pil
Ty žhavé květy slabosti
a planá minulost
jak vrazi setly svědomí
a každou patrnou ctnost
ale slunce jak louč času
nám ukazuje směr
a tlumí bolest z nicoty
a z dekadentních her
|
Upírám své oči
do plamenů pokušení
a vždycky když chci vstoupit
tak něco se ve mně změní
a začínám zas chápat
k čemu patří každý z nás
každé zrnko písku
i každý spadlý vlas
V smutných nocích prošel
jsem od bídy k bohatství
v divokých snech léta
i ve světle mrazivých zim
v hořkém tanci samoty
který mizí vesmírem
v lesklých střepech čistoty
za každým nevinným snem
Slyším dávné kroky
jako údery o vlnolam
někdy cítím něčí blízkost
a někdy jsem úplně sám
potácím se na hraně
světa lidí - je to tak
jako každé zrnko písku
jako každý padlý pták
Robert Křesťan: "Každé zrnko písku"
CD RK & Druhá tráva: "Marcián z Toleda" (2011)
|