Novinky 2020 - archiv

31. prosince 2020 Pršelo & uschnulo, no a co, to se děje takřka dennodenně - ale tehdy i svítilo & zhasnulo...
29. prosince 2020 Taková havraní chvíle přichází bez pozvání (a zpravidla i dost nevhod), ale je dobrá k prozření...
28. prosince 2020 Byla to zpráva dne i roku, protože jsem po tom zmatku najednou nejen věděl, ale i viděl...
20. prosince 2020 Ty hlavní věci se stávají a dějí jaksi mimochodem, když (už) nechceme, nevíme a nedoufáme...
9. prosince 2020 Trochu zmatek - to se někdy stane, když sice víte co, ale netušíte jak a hlavně kdy už...
3. prosince 2020 Utíká to jako voda - ale i tak je všechno absolutně v pořádku, tedy tak, jak být mělo už dávno...
28. listopadu 2020 Praha je nevyčerpatelné téma, to je jasné - proto je vcelku logické, že mě vůbec nevyčerpává...
14. listopadu 2020 Byl čas vyrazit podruhé - a Rujána #2 byla taková, jaká měla (a musela) být: modrá & dobrá...
30. října 2020 Že jednou přijde něco dobrého, je takříkajíc statistická nutnost - a pak nic zmizí nikam...
27. října 2020 Rujána #1 aneb Rügen erstemal - komentářů netřeba, zato velmi záhy vyvstala potřeba cesty #2.
9. října 2020 Jsi modrá, říkal jsem si kdysi u filmu a o 300 let později u řeky, která všechno věděla... a ví.
30. září 2020 Byl to vlastně památný den, ale já to tehdy ještě nevěděl ... jen jsem si říkal, že assi jsi...
19. září 2020 Někdy je třeba nula slov k tomu, aby bylo všechno jasné - a pak stačí tóny, aby bylo dobře...
7. září 2020 I bloudění je cesta - a já jsem bloudil i přes NMnM, abych se vrátil, odkud jsem kdysi odešel...
22. srpna 2020 LitoMyšl je město, kde špatné mizí a dobré se mění v lepší... a tak jsem tam zmizel i já...
15. srpna 2020 Déšť je dobrý. Barvy jsou dobré. Růže (i jiné rostliny) jsou dobré - ale my mluvili o růžích...
8. srpna 2020 Ten den mělo být dobré nebe - a bylo! A pod ním na severu (což je v pořádku) byla Wrocław...
2. srpna 2020 Na jedné straně je spousta věcí jedno, na straně druhé ale někdy někde svítí i dvě slunce...
24. července 2020 Pakliže nevím nic, nevím vlastně ani to, co všechno nevím - takže co? Takže nic a uvidím(e)...
19. července 2020 ................! ................!? ................! ................? ................ Bez komentáře ................
13. července 2020 Prý že minulost je vina a budoucnost jsou obavy - a jedině hned teď není co ani proč řešit...
7. července 2020 Tenhle most nehoří a rovno=běžky jdou od nekonečna k nekonečnu, i když při tom leží...
3. července 2020 Sem tam spálit most je dobré, ale nezřídka marné, protože ho stavěl architekt jménem Fénix...
27. června 2020 Je to jasné: nic je tu a vždycky bylo - a to je důležité, protože jedině tak lze poznat něco...
20. června 2020 Co ti to dal kdo ke čtení, ptají se mě občas, ale je to jedno, sám si beru a čtu, co kde najdu...
14. června 2020 Když prší, bývá to dobré - i když někdy by spíš přišlo vhod obyčejné bezmračné sucho...
13. června 2020 Celý život je vlastně "jen" cesta tam & zase zpátky - a provází nás něco jako ... cokoli...
4. června 2020 Na konci všech začátků všechno čteme pozpátku ... a o 106+ se snažíme v tom vyznat...
24. května 2020 Teď fouknu do hrsti peří - jen se podívej, hladinu to nerozčeří - protože to jsou jen JinoTaje...
17. května 2020 Literární exkurze může znamenat i to, že se mi vybaví nebásně, nedramata a neromány - a čtu.
8. května 2020 Země je kulatá, a tak nám dříve či později dojde, že všechny naše cesty vedou v kruhu...
2. května 2020 Když prší a nikde nikdo, na dně duší roste strašidelná skládka zvaná směšný odpad...
26. dubna 2020 Můj zvon zvoní ke křtinám i k válce... a slyším ho často, protože mi straší ve věži...
19. dubna 2020 Je vůbec něco, co tě může utěšit? Něco nad námi - cokoli nad námi? To je (možná) cesta...
13. dubna 2020 Jsem jednoduchej, a tak umím jen jednoduché počty - třeba že 3 a 2 je 5. I to je někdy objev...
7. dubna 2020 Někdy je román s 5 slovy delší než statistická ročenka a provozní řád lampárny dohromady...
4. dubna 2020 Než tě vítr rozfouká / něco z tebe zachytím... a k tomu cosi hraje a tančím(e) tanec Inků...
26. března 2020 Prší a sněží na Petřinách / a čas si běží po vteřinách... a pak je všechno (Ne)DoSlova...
19. března 2020 Takový 2hlas je dobrý na mluvení, zpěv i mlčení... Zvlášť když je tichý a bílý jako zima...
18. března 2020 Nepříběh o tom, jaxem si nevybral, je o ničem - a právě to nic je často těžké změnit v něco...
8. března 2020 Na povrchu všeho je jen pěna dní - a kdo vidí (nebo chce vidět) pod ni...? Může to i dost bolet.
7. března 2020 Svět není černobílý, aspoň většinou ne - ale pokud někdy ano, těžko hledat i tu šedou...
2. března 2020 Víme, co nepotřebujeme, ale nevíme, co vědět chceme - a když ano, neumíme to říct: Babylon...
22. února 2020 ... a když náhodou něco možná víš, nech si to pro sebe, protože se to stejně nedá vysvětlit...
16. února 2020 Když nevíš, můžeš všechno - koupit si kávu a pak jít bez cíle, brodit se sněhem, můžeš třeba...
8. února 2020 Poslední metro je hluboká a studená past na lidi, city a pocity, světla a tmu, slova i mlčení...
6. února 2020 Jdi na jakési místo a k fotografiím pak vyber první náhodný text... Náhoda? Ne, to je kolonie...
1. února 2020 Blues pro věřitele se čas od času vynoří z temných stínů, a tak pak hledám taky nějakou bílou...
25. ledna 2020 Jelikož nejsem žádný fyzik, můžu klidně vážit ticho a nikdo mi do toho nemůže mluvit...
18. ledna 2020 Jestliže existuje Baba a Podbaba, musí zákonitě někde být i Nadbaba... Našel jsem a byl tam.
11. ledna 2020 Jedenáctého první je ten nejlepší možný čas pro jedenáct "jedinečných" fotografií z Ká Vé...
7. ledna 2020 Absurdní rozhovory často začínají otázkou Byl jsi někde? - a je většinou jedno, co odpovíte...
5. ledna 2020 V půl jedné u trati je symbolický čas na symbolické myšlenky o tom, že nula - nula - nic...
4. ledna 2020 Když někdo z ničeho nic vypne proxy, je realita bez prostředníka možná až příliš výrazná...

Zpět k aktuálním novinkám


©2020 Milan Sýkora