Nula slov
Jako v knize čteme v tváři
jak čas všechno promění
že byl srpen a je září
a jen plujem v moři dní
lehce jako pára
nula slov a všechno víš
a je jasný kdo je Klára
a že dálka přišla blíž


MS#: "Nula slov [Klára IV.]" (2020)
Nejsou slova pro refrény Když už sloka všechno má
Když čas zbořil smutný stěny A zas vidíš očima Ze všech cest jsme zpátky
Jak by uzavřel se kruh A náš příběh má dva řádky Nejspíš napsal ho sám Bůh
Finální důkaz neexistence náhod: Když se po dlouhých, a v mém případě i čím dál zmatenějších, letech potkáte a najednou je všechno jasné a všechno dává smysl, veškeré obavy z čehokoli jsou pryč, nemůže to být jen nějaká náhoda... Psal jsem v těch letech písničky o Kláře, kterou jsem "neznal" - jenže já ji znal. A znám. Vím, kdo to je. A jsem rád, že jí to můžu říct a že ona ví, že vím.
Troufale jsme v tom minulém století říkali, že je to láska (a byla!), ale čas (nebo my sami, kdo ví) jí nepřál - psali jsme si dopisy (které jsem rád a opakovaně četl) a v prosinci 1998 udělali tyto fotografie, které jsou teď sice poškrábané a možná nikdy nebyly dokonalé, ale já je přesto považoval a považuji za jedny z nejlepších, co jsem kdy udělal, protože to tam všechno je... Pak se to sice všechno nějak dočasně zamotalo (na ±20 let), ale nikdy jsem nezapomněl, protože jsem měl dojem, že to není všechno. Nebylo a není, ten dojem jsem neměl jen já ... a to nejlepší, co život přináší, na sebe třeba i dá dlouho čekat, ale nikdy nezmizí. Protože co je, nemůže nebýt.
Použitá technika:
Praktica B100 electronic s objektivem Pentacon MC Prakticar 50 mm f/1.8
skener Canon CanoScan 9000F Mark II (skenováno 09/2020, bez retuše)
Materiál: Kodak T-Max 400    Datum: prosinec 1998

©2013 Milan Sýkora