V Třebíči už jsem byl v roce 2003. Od té doby se tady v Zámostí nezměnilo nic, což je jedině dobře - permanentní změna všeho a všech je sice moderní, ale otravná a často zbytečná.
A tak jednou z jistot je to, že ve starých křivolakých uličkách s výstižnými názvy jako "Opuštěná" nebo "Stará" je klid jako dřív. Tentokrát jsme našli i hřbitov, který jsme minule najít nedokázali...

Tentokrát je zde nezvykle hodně fotografií, celých 14. Má to řadu důvodů - jednak je třebíčské Zámostí opravdu jedinečné místo, jednak to nemám úplně blízko (dělej vždycky všechno tak, jako by to bylo naposledy...), dále v této zemi není nikdy jisté, jestli to či ono někdo nezboří a neudělám tam další zbytečné "obchodně-administrativní centrum" (byť je to památka, ale to se u nás zas tak moc neřeší, že?) a nakonec: nemohl jsem se rozhodnout, fotografií se mi pozdávalo a líbilo nějak víc než obvykle, což asi není kvalitou jich samotných (nebo že by přece...?), jako že na mě spíš pořád působí tamní genius loci...