 |
Slepý a s hlavou prázdnou
jak schránka na noty
perem a rukou ráznou
děsím se samoty
Píšu pozdě k ránu
dobývám předmostí
Rozeznívám zlatou hranu
omylné všednosti
Píšu jí něžná slova
Snít budu později
Pohrobek Oblomova
zpíjím se nadějí
S věčností přes rameno
sám na rohu ulice
vyvolávám slavné jméno
pradávné světice
|
Kdysi jsem hledal krásu
na sobě havelok
v mraveništích času
i v labyrintech slok
Až jsem potkal kněze
nahý byl jak psí kost
Prý že žádná katecheze
nesmaže minulost
Končí další září
a já Hvízdavý Dan
s lacinou svatozáří
projíždím Irian
Ani v té daleké zemi
však poklady nehledám
Vím že jednou přiveze mi
marcipán z Toleda...
Robert Křesťan: "Marcipán z Toleda"
CD "Marciápn z Toleda" (2011)
|