 |
Pravdu říkal tak bezelstně tak bezelstně že mu nikdo nevěřil A žil tak jak pil: rozmáchle a smutně Já sáhl do kapsy jak bych věřil na zázrak a obracel ji na dlani světlou tmavou orel panna a zavrtěl jsem hlavou a představil si jeho noci a jeho rána Jak přemýšlí co by komu prodal Korunu prosím - nutně A minci jsem mu rozmáchle a smutně podal Pohladil palcem mne a okraj sklenky zvedl ji jak by si připíjel s oblohou jak by chtěl opít Všehomíra až by z té výšky dostal závratě On - sotva stál na nohou vypadal vznešeně vypadal uboze človíček s dírou na patě schopný tak vraždy nebo básně Připíjím obloze! Kam jste se malíři v tu chvíli poděli? Ulice za dveřmi kamsi ujížděla Dorian naskočil a dveře se za ním zavřely |
Vyběh jsem za ním s paletou
a hledal v městě do samého rána Chtěl jsem mu ukrást třemi tahy staletou tvář svého Doriana Marná snaha barvy na paletě šedé je olovo šedý je cín Vše co jsem nakrad na celé světě byl jen Dorianův stín Kdyby chvíli nesmlouvavě postál vím že namíchám barvu kterou mládne A takhle nepevně v rukou držím stín Plátno - na něm nic veškeré a žádné Vím že ti nikdo nevěří a přestávají dýchat dokud nevyjdeš ze dveří Ale já ne, Doriane Kde je můj obraz Doriana Graye? Kde je můj obraz? Kde je? Vlastimil Třešňák: "Obraz Doriana Graye" LP "Zeměměřič" (1978) |
Použitá technika: Sony Alpha NEX-3 s objektivem Sony SEL 18 - 55 mm f/3.5 - 5.6 OSS | ||
| Další --->> | ©2015 Milan Sýkora |