 |
... tak zase jednou nahradím poezii prózou - to se hodí, když teď zrovna moc poetické období není...
Na jedné z mých bezcílných cest odnikud nikam, resp. z domova domů (i cesta může být cíl), na mě na zamrzlé a zasněžené hladině rybníka, u něhož jsem bezmyšlenkovitě zastavil, čekal vzkaz. Byl docela určitě pro mě a volal mě, proto jsem tam přece měl a musel skončit (nebo ... hm ... začít?).
NOVÝ ŽIVOT, stojí tam - a ano, co jiného, když ten starý není...?
Tak tedy ... ano. Za zkoušku nic nedám (jedině že bych dal všechno).
|