 |
Někdy se zdá, že všechno se změní
že každá chvíle je praoceán
že blaženost bez okouzlení
jsou jen výkřiky sibiřských vran
Někdy se zdá, že to, co nás hřeje,
je jistě cesta, která musí mít cíl
Jenže ta benátská tvář z kontrfeje
je další práh, co jsem nepřekročil
Zas padne noc a svíčka se skácí
Zvedne se vítr jak z pradávných let
Zas padne noc a šílení ptáci
obsadí bránu do přístavu Svět
|
Ulice Penzy dnes svítily deštěm
břízy se chvěly v suchověji
Jako by opilým přály víc než těm
kdo se bezbranní probouzejí
Někdy se zdá, že polnice znějí
že každá chvíle je nebeská báň
že každá láska je hráz beznaději
jenže čas – to je nelidská zbraň
Zas padne noc...
Robert Křesťan: "Zas padne noc"
(CD R.K. & Druhá tráva: "Marcipán z Toleda" (2011)
|