|
Nápisy na zdech mám rád a rád je sleduji, fotografuji a některé si i pamatuji.
Někdy jsou moudré, jindy zas naprosto hloupé, ale naprosto vždycky se v nich odráží doba a cosi jako společenské klima. Jsou to vlastně jediné anonymy, které mi nevadí...
Když jsem na jedné zapadlé pražské zdi našel tuto výzvu, moc mě nepřekvapila. Sotva se na stará kolena stanu anarchistou, ale začal jsem přemýšlet, co by - kdyby a kde začít...
Třeba: .........
Nebo: ..........
Nevím - štvou mě všichni a všichni do jednoho mě zklamali.
Nevěřím nikomu a ničemu. Nevolím (už) nikoho a nic.
|