 |
Možná pochopím s léty
co si schovat a co nechat jít
A za zrcátkem světy
někde jsou, ač neměly být
Konce světů voní po mandlích
ze záložek nedočtených knih
Budu mlčet
až mi dojde dech
Z ledna únor nebo pondělí
Budu mlčet
Jenom žádnej spěch
Když už máme, co jsme nechtěli
|
Slovům došlo až k ránu
že kdo mlčí, nemůže lhát
Na měsíční stranu
vede dlouhej nabitej drát
Pod napětím bolí každý tón
A noci hoří jako lampion
Jednou ještě se vrátit
Jenže není za kým, proč ani kam
Na zrušené trati
je můj vagon docela sám
Je tu kněz a lékař a s ním kat
A ti mi zruší celý jízdní řád
MS#: "Budu mlčet" (2012)
|