 |
Moudrost je hloupost,
co vymyslel někdo
aby se lidé mohli trápit jen
Čím toho člověk ví víc,
tím smutnější mu připadá svět
Jak bezohledně jednoduchost
blaženě spí
- šťastná, že neví nic
Lemtá si svou skleničku
a na mastnej stůl
hlava padá,
co asi říct?
|
Že hvězdy za noci
když na nebi svítěj’
můžeš si číst
z jejich krásných jmen...?
A z knížek básníků
že voní to krásou,
když verše zní...?
Že v podvědomí máme
všichni jasnej cíl:
pomáhat a v ústraní být...?
Že láska je to jediné,
s čím přežít se dá,
a bolest přijde,
když nejde žít...?
Jan Nedvěd: "Rok '94"
|