Z terasy restaurace Obří sud v Lázních Libverda jsem se díval do kraje - viděl jsem hřeben Jizerských hor a nahoře na kopcích zbytky sněhu. Scéna vypadala jako obrázková tapeta, jakou kdysi mívali přes celou stěnu obývacího pokoje rodiče jednoho mého spolužáka. Díval jsem se do dálky zahalené modrým oparem, takže jsem ani nefotografoval...
Na louce polehávali lidé. Pořád ale na té idylce působilo něco podezřele. A pak jsem to uviděl... Přece jen jsem vytáhl Nikona, ale kvůli horám to nebylo.
Po chvíli si pán nasadil nohu a volným krokem, navíc se slovy "to je ale pohodička" důstojně odkráčel. Ano, byla to pohodička :-)