 |
Vždycky jsem se domníval, že některé věci jsou jisté, dané a neměnné... Byl jsem si jist třeba tím, že okna se do staveb umisťují nikoli rovnoběžně s ulicí, ale vodorovně, ať už je sklon země jakýkoli.
Dále jsem se byl ochoten kdykoli vsadit, že skrz okno má být vidět, tudíž že do něj patří nějaký průhledný materiál, například sklo. Další omyl.
Posledním jistotou byl fakt, že pokud má otvor ve zdi určitý tvar, patří do něj okno odpovídajích rozměrů a vhodného tvaru... a zas se musím s touto jistotou rozloučit.
Zkrátka - je dobré se dívat, vidět a nacházet. Máchova ulice v Litoměřicích mě jedním pohledem zbavila hned několika jistot, které nebyly tak pevné, jak se zdály být. Našel jsem však jistotu novou - že totiž všechno je možné. Je dobré se i divit, protože to umějí jen ti, kteří se dokáží dívat... A mimochodem: v tom domě někdo bydlí.
|