 |
Už je to všechno strašně dávno, celých 50 let... Byli jednou dva lidé, kteří se kdesi potkali a zamilovali se do sebe. Nějakou dobu spolu chodili (úplně ze začátku tajně, aby nikdo nevěděl - a pak už to věděli všichni) a po čase se vzali. Byla to taková obyčejná svatba, ale pro ně výjimečná a jediná.
Chodili do práce a měli děti. Měli se, jak to zrovna šlo. A jednoho dne - po dlouhém shánění a šetření (a přiznejme si to, i nějakých těch úplatcích) - muž přivezl domů auto, krásnou lesklou Škodu 445. Všichni byli spokojení, jen pár sousedů - jako vždycky a jako všude - závidělo.
Jezdili na výlety a občas do práce, ale jen výjimečně, protože to neměli daleko a protože chtěli, aby škodovka dlouho vydržela. Stárli a jejich auto s nimi, jen pomaleji, protože se muž o něj dobře staral. Dnes nežije ani on, ani ona. Škodovka se občas podívá ven z garáže a nedá jí to, prostě musí vzpomínat na "své" lidi...
|