Vždycky na podzim se hrabu ve starých věcech, ve starých a nejstarších fotkách. A vždycky najdu něco zajímavého. Tentokrát vysvědčení.
Neuměl jsem psát tak, aby se to líbilo soudružkám učitelkám (docela vážně říkaly, že "jeho obrácený sklon písma signalizuje charakterové vady" a "uvidíte, ten jednou někoho zabije"!) a písanky jsem nenáviděl (některé soudružky taky - ale myslím, že to bylo vzájemné). Příjemnou zábavu...!

Hrozně jsem zlobil. I na druhém stupni, kde jsem podle vysvědčení vcelku vzorňák... Když mě vzali na gympl (Nad Alejí), začal jsem se maličko flákat - a na gymnáziu jsem byl docela lempl... Jenže o známkách to není, neměl jsem čas: hraní, fotografování, koncerty a pak taky ty holky, že... V životě jsem neměl samé jedničky, až na jedinou (podivnou) výjimku - na VŠ. To mi dokonce dali diplom v takové červené trubce... A v rozporu s tím, co říkaly soudružky učitelky, jsem zatím nikoho nezabil (a kupodivu ani sám sebe). Tak si z těch známek nic nedělejte, život nejsou známky...!