Hřbitovy mám docela rád a ty na Olšanech obzvlášť. Stačí pár kroků za bránu a rušná Vinohradská ulice je tatam. Nikdo nespěchá - ostatně většina obyvatel už nemá kam a ani proč.
Na hřbitově je dobrá ještě jedna věc: zatímco někdo tam musí už zůstat napořád, já se můžu sebrat a odejít kam se mi zachce. Není lepší místo na to, aby si člověk uvědomil, jak je fajn, že není tam dole, ale tady nahoře! Některé malichernosti běžného života pak ve světle tohoto vědomí nestojí ani za řeč... Proto fotografuji hřbitovy.
|
|
|