Novinky
... co aktuálně čtu, poslouchám, na co se dívám: zde ...
... poslední zápis v Deníku: neděle 18. 2. 2018 ...

16. února 2018 Nikdy jsem nebyl dobrý na počty - zvlášť v případě, kdy dokolečka počítám, co spočítat nelze...
10. února 2018 Někdo je chytrej jako rádio, zatímco já jsem čím dál hloupější - a pořád nevím, jestli je to dobře...
5. února 2018 Dvě PoloViny nejsou totéž co 2 × ½ a dohromady netvoří celek, protože nejde o matematiku...
31. ledna 2018 Že je život systém soustředných kruhů, je pravděpodobně pravda. Ale kde je střed toho všeho...?
22. ledna 2018 V cíli je řada věcí nejasných - např. co je dál, tedy jestli je toto opravdu cíl, a co teď a co pak...
18. ledna 2018 Takový vypnutý den a ve vypnutých trolejích jen bludné proudy... to je BřevnOFF, kraj pod věží...
11. ledna 2018 Vidím leccos, když mám druhé oči vzadu... A myslet si o tom může kdokoli cokoli. Kdykoli.
7. ledna 2018 Musíš být někdo!, nutí nás neustále kdosi... Omyl, nemusím nic a můžu být nikdo. Růže vědí...
4. ledna 2018 Na místě, kde jsem nikdy předtím nebyl, kdesi v poli, mě dostihla vzpomínka z minulého století...
31. prosince 2017 Baroko má styl, úroveň, duchovní rozměr a všechno ostatní, čeho se nám všem (už?) nedostává...
27. prosince 2017 Za obzorem obzor a tisíce kroků kamsi, kde zmizely cesty a kde se ztratili lidé a pak i my...
23. prosince 2017 Všem návštěvníkům, čtenářům i divákům přeji hezké Vánoce a dobrý vstup do roku 201∞...
16. prosince 2017 Říkali, že Kraj Zapomnění neexistuje - ale tunelem Pryč jsme do něj vstoupili a už se nevrátíme...
10. prosince 2017 Ani na chvilku jsem nikdy nezapochyboval, že stará malá nádraží jsou branami do jiných časů...
5. prosince 2017 V čekárně na štěstí si stihli říct jen ahoj, ujel mi poslední spoj... - ale třeba to nebylo naposled...
2. prosince 2017 Když váháš, pátráš, nevíš, vůbec nic to neznamená - ledaže by to znamenalo úplně všechno...
26. listopadu 2017 Když bloudíš s cizím strojem v cizí zahradě, neplatí nic, co znáš - dokonce ani vstupenka...
20. listopadu 2017 Co jsme si, to jsme si - protože nejde měnit, co už bylo, natož to, co vlastně vůbec nebylo...
12. listopadu 2017 Není třeba žádné (nové) drama, protože co je, už tady bylo a zase bude, dokolečka dokola...
6. listopadu 2017 Lužná je zahrada, kde žije paní Poezie, i když ji málokdo vidí. Já si tam chodím na kus řeči...
30. října 2017 Na hraně města se pohybuji (případně nečinně stojím) vcelku často... je tam mnoho tajemství.
27. října 2017 Na každé Co...? je asi milion odpovědí, z nichž jen některé něco znamenají... Jen nevím které...
21. října 2017 Film v původním znění, poslední vystřelenej šíp... a tak dále, je to zkrátka zpráva mezi řádky...
14. října 2017 Až dosloužím, nechci do sběru - ale postavit na nějakém dobrém místě, protože nezanikám...
9. října 2017 Na jihu bývám málokdy, ale je to velmi relativní, když od severního pólu je na jih úplně všechno...
2. října 2017 Nesmí se tam, ale já musím, protože jak Kori d'Or, tak mosty & cesty mi říkají důležité věci...
28. září 2017 Zdává se mi krajina, kterou pořád všude hledám, i když na sny nevěřím a nic o nich ani nevím...
20. září 2017 Jsi bílá...! To není rasistický výkřik, ale moje 10 let stará písnička a fotografie o dekádu mladší...
14. září 2017 Zdánlivě černobílé zůstává barevné, když se dostatečně dlouho a pozorně hledí na zrcadlo noci...
10. září 2017 Ještě jednou... protože zas byl březen a černé nebe nad městem vonělo deštěm... Václav Hrabě.
6. září 2017 Mysli!, říkali mi pořád, ale čím dál víc zjišťuji, že je tolik míst a chvil, kdy je lepší nemyslet...
... ↓↓↓ starší novinky (jakkoli je to nesmyslné slovní spojení) najdete v archivu ↓↓↓ ...


Archiv novinek
2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010
2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 ×

©2003 - 2018 Milan Sýkora