Jednou zažít velkej nával za zvuků bubnů šílení synkopickej tep a kravál křižovatek míjení Mrknout za oponu ráje projít peklem loučení Někde v horách jako Gándhí najít ponaučení |
 |
 |
| Jako stromy zvedáš do mraků | Ruce který hledaj náznak zázraků | |
 |
 |
 |
| Ruce který mohly někdy hřát | Ale který studěj - studěj napořád | A dovedly by rozplakat i vítr |
 |
 |
 |
| A bezvětří rozesmát | Z dlouhých poutí není návratů | Když se cesty kroutí nutno obratů |
 |
 |
 |
| Obrátíš se dvakrát ... potřetí | Slova se ti pletou jako u dětí | Co stavěj zámky z písku... |
|
Tvoje lásky stěnou prochází hned jak další pozdraví, ta stará odchází V dlouhých řadách podoba i tvář jak se listy mění, trháš kalendář A na zrcadlo šátek barevnej, co už nikdo nenosí... František Stralczynský: "Zázraky" |
||