"Ani tam nechoďte...," pravil starý muž v železničářské čepici, když jsme kolem jeho zahrádky procházeli k depu, "já tam pracoval přes 30 let a nemůžu se na to dívat. Už tam nechodím. Já už nechodím nikam..."
Ale my tam jít museli, aby aspoň někdo věděl a pamatoval si, co tam bylo... MS#: "Kniha, která neexistuje" (2017 - ?) |
 |
 |
| Ve vzpomínkách na kdysi | Hledám | |
 |
 |
 |
| Zvuky, tváře, obrysy | A stíny toho co tu bylo | Nějak se to pokazilo |
 |
 |
 |
| To my jsme to rozbili...! | A nechali zarůst travou | Zastavím se na chvíli |
 |
 |
 |
| A pak hledám vlevo pravou | A nespouštím oči z trati | Kdyby něco a tak dále |
 |
 |
 |
| Co jsi ztratil to se vrátí | Jako slova v osmisměrce | A ticho kreslí kosočtverce... |