Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklenky něco tiše cinká. Někdy víc a jindy jenom málo. Chci to slyšet. Bůh ví co mě nutí, ale musím čekat na cinknutí, jinak by se moje srdce bálo. Jan Skácel |
 |
 |
| Jistota tušeného | Jen se dotknout... | |
 |
 |
 |
| Pořád spolu | Tam někde dole... | Mlčenliví svědci |